Exil v mnoha podobách. Měsíc autorského čtení byl zahájen tradiční Ostravskou sajtnou v Provoze

Měsíc autorského čtení, středoevropský literární festival se světovými přesahy, je již stálicí na tuzemské kulturní scéně. Literatura ani o prázdninách nespí, takže ji v její nejživější podobě můžeme sledovat na MAČi v několika městech souběžně, a to kromě Ostravy i v Brně, Trenčíně, Prešově, Bratislavě a Lvově. Organizátoři letos obměnili téma celé akce, jelikož namísto představení tuzemských autorů a hostů z jedné zahraniční země se celý festival zaměřuje na fenomén exilu v jeho různých rozměrech.

Milan Krupa a moderátoři Filip Klega a Ivan Motýl. (Foto: Aleš Honus)

Během července bude v Kulturním centru Provoz možnost vyslechnout autorské čtení autorů, kteří byli donuceni odejít ze své rodné země do exilu. Seznam zahraničních hostů je působivě variabilní, čítá tři desítky autorů z dvaceti šesti zemí světa. První den MAČe v Ostravě téma exilu představil prostřednictvím tvorby téměř čtyřiceti autorů z Ostravy a jejího okolí.

Jan Šnéberger na Sajtně. (Foto: Aleš Honus)

Sajtna, tedy bočnice vleček či přívěsů. I tak se dá přemýšlet o ostravské literární scéně, samozřejmě s jistou dávkou nadsázky. Unikátní setkání několika generací literátů, při kterém se setkaly ty nejzkušenější ročníky s mladou krví, má pod svými křídly básník, publicista a organizátor Ivan Motýl. Díky skutečně široké variabilitě nejen věku, ale především podob literatury a přístupů k ní, byl divákům koncept exilu představen z mnohých úhlů.

Filip Klega přidržuje mikrofon Nikole Rácové. (Foto: Aleš Honus)

Exil vnější, vnitřní, dobrovolný, nucený, nebo jen myšlenky na něj. Dlouhému seznamu účinkujících divácky odlehčil rozsah čtených textů, který většinou čítal maximálně tři básně či krátký úryvek prózy. Předčítání textů ale nebyla jediná forma vystoupení na Sajtně. Návštěvníci také vyslechli písně se slovy (Theodora Glacová, Jan Šnéberger) i bez nich (v případě výrazného vokálního projevu Marka Pražáka jen s jejich náznaky). Mnohá čtení byla doplněna performancemi (Michal Grac, Lukáš Kleberc). O ambientní hudební podkres večera se postaral Martin Dytko.

Martin Dytko a Marek Pražák. (Foto: Aleš Honus)

Nešlo o konferenci, na které by jednotliví hosté podrobně referovali o svých zkušenostech s exilem nebo o svých názorech na něj. Šlo o erupci, která byla vzhledem ke koncentraci a variabilitě nevyhnutelná. Setkali jsme se i s cennými svědectvími skutečných fyzických exulantů, tedy těch, kteří si prošli či procházejí zkušeností vnějšího exilu v cizí zemi mimo vlast, vnitřními exulanty současnými či minulými, nebo s těmi, kteří se konceptu exilu ve své tvorbě jen párkrát dotkli.

Na Sajtně vystoupil i Miroslav Černý. (Foto: Aleš Honus)

Díky této mnohosti se na Sajtně setkali ti, kteří se v exilu octli kvůli předlistopadovému režimu (Jiří Neduha, Miroslav Miky Marusjak), se současnými vnějšími (turecký autor žijící v Ostravě Erkut Tokman) i vnitřními exulanty všech generací. Díky tomuto setkání, či konfrontaci, bylo možné sledovat myšlenkové linie, které se s vyhnanstvím univerzálně pojí.

Jiří Neduha přišel zazpívat. (Foto: Aleš Honus)

Pocity vyhnanství a touha po útěku nejsou nic ojedinělého. Neporozumění okolí, názorová izolace a odmítnutí jdou ruku v ruce s literární tvorbou, přesněji s uměním obecně. Ostravská Sajtna ukázala, že útěk a exil je úzkostlivé, tíživé, ale také pro tvorbu podnětné téma, které se objevuje i tam, kde jej nehledáme.

Adré Olszowski. (Foto: Aleš Honus)

Petr Ligocký nám ukázal motiv útěku do virtuálního světa, Milan Krupa nastínil svou životní zkušenost na periferii a zazněla i báseň Elli Tiliu Motýlové o hledání jistoty řeckých imigrantů na Osoblažsku. Nejmladší generace básnictva (např. Beatrice Rychecká, André Olszowski, Jakub Pergler) představila problematiku hledání vlastní identity, Roman Polách poukazoval na válečná utrpení, Petr Hruška spíše na ty každodenní…

Básník Roman Polách. (Foto: Aleš Honus)

Na Ostravské sajtně byl návštěvníkům předložen jasný důkaz o tom, že je literatura živá, třaskavá a silná. Stejně jako „mlžná“, kterou si ti, kteří se ten večer setkali, připíjeli na zahájení Měsíce autorského čtení.